Univerzity a svoboda

Dokumentární / ČR / 2019 / 70 min / nevhodné do 12 let
Režie: Vít Janeček, Zuzana Piussi

„Občas hořeli učitelé, občas knihy“, říká profesorka Dvořáková, „ale univerzity se postupně staly ostrovy rozšiřování svobodného myšlení, poznání a kompetencí prorůstajících do celé společnosti a v důsledku jedním z klíčových pilířů demokratické kultury.“

S komercionalizací a masifikací vzdělávání však přišly také nové výzvy, které zasahují praktické i symbolické roviny fungování vysokých škol od jednotlivostí výuky a výzkumu, přes samosprávu až po celý systém. Jak se univerzity vyrovnávají s udržením akademických svobod, které jsou zárodkem mnoha aspektů svobody obecně? Jak se na druhé straně vyrovnávají s velkou mírou samosprávných pravomocí, které jim umožňují rozhodovat o svých vnitřních věcech oproti jiným institucím s nebývalou autonomií? Jak vypadají výzvy, kterým čelí a co jaké pochopení vzchází z krizí, které je provázejí?

Současné vzdělávání a jeho systémy jsou spjaty s naší budoucností stejně intenzivně, jako ty předchozí s naší přítomností. Univerzity mají ve veřejném prostoru v zásadě dvě tváře: jedna navazuje na vznešené přechodové rituály, historický obraz koncentrovaného vědění a pokroku a poznání a tradici rozvíjené v jejich kontextu. V té druhé se zrcadlí v řadě ohledů problematické pojetí vzdělání jako zboží svého typu, skandály s falšováním publikací a potažmo diplomů či sofistikované vytváření klientelistických vazeb.

Filmový dokument s rámujícím prvkem tragikomického osobního příběhu jednoho ze spoluautorů jde napříč klíčovými tématy, která zasahují vysokoškolské vzdělávání na celém světě a reflektuje kritické elementy ve vývoji škol i systémů. Film také reflektuje koncepční i politický zápas o podobu českého vysokého školství reflexí čtvrtstoletí fungování Akreditační komise.

Mezi mluvčími filmu jsou například politoložka Vladimíra Dvořáková, jeden z nejcitovanějších britských sociologů Frank Furedi, lingvista Noam Chomski, bývalý ministr školství a profesor sociální psychologie Stanislav Štech, jeden z hlavních protagonistů české verze reforem VŠ, proti kterým se před dekádou protestovalo, vzdělávací expert a manažer vědy Jiří Nantl, investigativní novinář Jiří Štický, který se posledních několik let zabývá ekonomikou a vnitřními procesy univerzit, film odkrývá tajemný konec globálního seznamu predátorských vědeckých časopisů na příběhu Jeffreyho Bealla, přední český ornitolog Tomáš Grimm, který se rozhodl prostředí univerzity opustit či nestor československé nové vlny a donedávna dlouholetý vedoucí katedry dokumentu na FAMU Karel Vachek, který uvažuje o smyslu vzdělanosti v kontextu celé kultury. Mezi vystoupujícími jsou také autoři knižních publikací či textů na téma vzdělání a univerzit, na které bychom také rádi upozornili.

O autorech filmu

Zuzana Piussi (1971) a Vít Janeček (1970) jsou manželé, dokumentaristé a producenti, vedle své samostatné tvorby jsou i spoluautoři několika filmů, natočených v jejich produkci D1film. Jejich poslední společný film Obléhání města (2019) byl uveden na festivalu Jeden svět 2019 a v regionech této akce, jejich předchozí společný film Selský rozum (2017) vidělo přes milion diváků a věnoval se problémům českého zemědělství po listopadu 1989 se zaměřením na největšího sedláka všech dob na našem území a dopady jeho způsobu podnikání. Spolu připravují další projekty, dokončují např. Zuzin samostatný film Ukradený stát, o tom co ukázala vražda novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky

Zuzana Piussi (1971) v 90. letech působila jak spoluautorka avangtardního bratislavského divadla Stoka, později též v divadle Skrat. Je spoluautorkou libret dvou současných oper. Po absolutoriu VŠMU se začala věnovat zejména společenskému dokumentu, získala řadu ocenění. Její první celovečerní film na pomezí dokumentu a fikce Babička (2008) byl o svobodomyslné padesátileté básnířce, která se rozhodla svůj neutěšený intimní život řešit inzerátem hledajícím mladíky - ohlásily se jich stovky. Za svůj film Nemoc třetí moci (2011) o mechanismech korupce a selhávání slovenské justice byla trestně stíhaná, ale po mezinárodních protestech bylo stíhání zastaveno. V oceňovaných i široce populárních společensko-politických filmech Křehká identita (2012) a Od Fica do Fica (2012) vytvořila komplexní obraz slovenské národní identity a zabývala se politickým úpadkem poměrů. Aktuálně dokončuje mj. celovečerní film o vlivu tajných služeb na mediální obraz naší reality i politiku - v kontextu vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové.

Vít Janeček (1970) absolvoval FF UK a FAMU u Karla Vachka a Jana Němce. V 90. letech působil jako publicista a kurátor historických retrospektiv na MFF Karlovy Vary, od roku 2002 působí na FAMU, kde také spoluzaložil Centrum audiovizuálních studií nebo vedl anglickou sekci FAMU International. Od roku 2006 se věnuje výuce filmu v Barmě. Vedle filmů typu Ivetka a hora (2008) o zkušenosti vizionářky z východního Slovenska se věnuje společenskýcm tématům – např. Dějiny Jaroslava Šabaty (2009), Závod ke dnu (2011) nebo Léčba dějin (2013, zabývající se odkazem Františka Kriegla. Jako producent inicioval barmsko-český celovečerní film Mnich (2014, režie The Maw Naing) a s autory tohoto okruhu dále splolupracuje. Jeho nucený odchod z FAMU v létě 2017 kvůli publikování kritické reflexe v oborovém periodiku Cinepur a diskusích na Facebooku vyvolal širší společenskou debatu o akademických svobodách, několik tragikomických situací se stalo i součástí osobního motivu ve filmu Univerzity a svoboda.

Univerzity a svoboda

Vyhledat film

Předprodej vstupenek

Divadlo Karla Pippicha
603 881 003

Informační centrum
469 657 821

Pokladna Městského kina
733 610 269

Online rezervace
Online rezervace jsou zrušeny 20 minut před začátkem představení.

    
    
   Obchodní podmínky